1. komu ozvat se, ohlásit se vlastním hlasem na něčí výzvu: pozóveš mne a já [žalmista] sě ozowu tobě ŽaltKlem 155b (Job 14,15: BiblLit, odpovědě ŽaltPod, pod. BiblOl, ~Pad, odpoviedati budu ~Praž) respondebo; a když ten zabitec jemu [volajícímu] sě z rovu ozwa OtcB 60b cum…respondisset; což koli ona [manželka] voláše, Tristram se jí nic neozwaſſe TristB 188b; promulgare ozwati sě SlovOstřS 145; nejsa chudý duchem [člověk]…, ale člověka vnitřního nemá, po druhé narozeného, aby se hlasu božiemu ozwal AktaBratr 1,62b

2. (o čem) [při jednání] ozvat se, promluvit (k něčemu): místo pak dalšího rozmluvení ozwu se aspoň z mnohých jiných mezi sebou rozmlouvaných řečí o tvéj jedinéj řeči AktaBratr 2,193b; Ozwaw se pak zbor, řekl: Aha, tu si nám tepruv odtušil od srdce AktaBratr 2,208b; ať by snad neozowuce se, i řekli by [pikarti]: majlíš se BechMuz 141a, pod. ArchKol (1498)

3. jur. (k čemu) uplatnit majetkový nárok, přihlásit se s majetkovým nárokem (na něco): jest voláno po čtyři trhy, dříve než jest prodán onen statek, jestliže by sě kto ozval najbližší přítel; a poněvadž sě jest žádný neozval k tomu statku SvědBydž 409 (1445); jestli se žádný neozywe k tomu zboží kradenému Žilin 136a czu zuhit; také žádný jiný věřitel, ač by kto potom kdy ozwal se, že před Jiříkem práva mieti nemá ArchKol (1499)